09.7.19

Technické aspekty dřepu a mrtvého tahu – startovní pozice a začátek pohybu

V tomto videu jsou proto rozebrány základní povely, kterými lze dosáhnout optimálního zpevnění před započetím pohybu a také povely, kterými se může sportovec řídit během započetí dřepu a mrtvého tahu. Dodržování těchto povelů vám může pomoci získat větší stabilitu středu těla a zajistí optimální přenos generované síly na činku, společně redukcí možnosti vzniku zranění spodní části zad.

08.31.19

Jak na bolest loktů

Bolest loktů je většinou způsobena tím, co se děje nad nebo pod kloubem. V případě golfového lokte je bolest lokalizována na vnitřní straně lokte a je způsobena nadměrnou aktivitou svalů předloktí, která vzniká především behěm přítahových cviků (jako jsou shyby). Na druhou stranu tenisový loket je bolest lokalizovaná na vnější straně lokte a vzniká vlivem nedostatečné mobility v ramenním kloubu, širokém svalu zádovém nebo hrudní části páteře (projevuje se zejména při dřepu a bench pressu).

Ve videu naleznete 6 cviků, které mohou pomoci odstranit jak golfový, tak tenisový loket.

08.17.19

Jak na bolavá ramena

Ve videu naleznete tyto cviky:

1. Vnitřní rotace Pails/Rails
2. Vnější rotace Pails/Rails
3. Flexe ramene Pails/Rails
4. Extenze hrudní páteře Pails/Rails
5. Rotace hrudní páteře v leže na boku
6. Rolování na gymnastickém míči
7. Deprese a retrakce lopatek shora
8. Deprese a retrakce lopatek horizontálně

08.10.19

Brániční dýchaní – cviky

Mimo to je také skvělým pomocníkem při zklidnění organizmu po silovém tréninku. Proto je vhodné věnovat se nácviku bráničního dýchání minimálně 2-3 x denně v rozsahu 3-5 minut.

Cviky, které k tomuto účelu můžete používat naleznete ve videu.

08.3.19

Jak odstranit bolest kolen

Odstranění boelsti kolen poté probíhá pomocí posílení šlach. Pro tyto účely máme tři druhy režimu kontrakce:

1. Izometrická
2. Negativní (důraz na negativní fázi cviku)
3. Dynamickí (rychlá pozitivní fáze cviku)

Na těchto režimech kontrakce následně fungují 4 rehabilitační cviky

1. Zakopávání s odporovou gumou
2. Banded terminal knee extensions
3. Izometrcká výdrž ve dřepu nebo split dřepu
4. Výpady v chůzi nebo výpady vzad

08.3.19

Trénink do selhání a tréninkové zkušenosti

V  tomto videu je rozebrán trénink do selhání.

Dozvíte se, zdali je pro tvorbu svalové hmoty a síly nutné cvičit až do selhání, popřípadě až za svalové selhání s využitím intenzifikačních technik. Kdy intenzifikační techniky využívat a jak se chovat při jejich využití. Co to jsou stimulující opakování a kolik jich je možné v sérii udělat. S jakou vahou cvičit a mnoho dalšího.

 

07.15.19

Westside Template

Když zavzpomínám na své posilovací začátky a na dobu strávenou v komerčních posilovnách, hned mě napadne jedna věc, kterou jsem měl společnou se všemi ostatními cvičenci. Tou věcí je, že nikdo jsme nevěděli jak vlastně vhodně trénovat. Většina lidí zkoušela tréninky z různých kulturistických časopisů, já jsem kopíroval tréninky Rockyho atd.

Jsem si jistý, že tato situace se nezměnila. Určitě stále existuje mnoho mladých zapálených kluků a holek, kteří chtějí začít se silovým tréninkem a nabrat sílu a svalovou hmotu. Nicméně stejně jako já v jejich letech, také oni hledají ten optimální tréninkový program. Proto jsem se rozhodl, že se pokusím předat své zkušenosti, které jsem nasbíral za léta závodění a trénování různých sportovců a vytvořím ukázkový tréninkový program, který snad pomůže začátečníkům a lehce pokročilým sportovcům s hledáním jejich optimálního tréninkového programu.

Tento tréninkový program je inspirován metodami Westside Barbell a vychází z něj. Udělal jsem v něm však pár úprav, tak aby byl dle mého názoru co nejoptimálnější nejen pro získání svalové hmoty a síly, ale také aby sportovci jeho absolvováním získali atletické schopnosti, jako je koordinace, mobilita, stabilita a rychlost.

Na začátek snad ještě uvedu, že tento program není určen pro zisk maximální síly na závodech v silovém trojboji. Tento program je určen pro kondiční sportovce, kteří chtějí získat svalovou hmotu, sílu a být atletičtější.

Teď už k samotnému programu…

Sobota – Spodní část těla těžce („Max Effort Lower Body Day“)
1. Varianta dřepu – 1 série x3-5 opakování @ RPE 8-10 + shazované série – 2-5 sérií x 3-5 opakování @ 90-96 % z top série

2. Varianta mrtvého tahu – 1 série x 3-5 opakování @ RPE 8-10 + shazované série – 2-5 sérií x 3-5 opakování @ 90-96 % z top série

3. Cvik jednou nohou 3-4 série x 6-15 opakování

4. Zadní řetězec svalů/gluteály – 3-4 série x 6-12 opakování

5. Hamstringy – 2-3 série x 10-15 opakování

6. Lýtka – 2-3 série x 20-50 opakování

7. Břicho/Střed těla – 3-4 série x opakování dle uvážení

*před prvním cvikem lze přidat skoky na bednu – 3-6 sérií x 2-3 opakování

Pondělí – Horní část těla těžce („Max Effort Upper Body Day“)

1. Varianta bench pressu – 1 série x 3-5 opakování @ RPE 8-10 + shazované série – 2-5 sérií x 3-5 opakování @ 90-96 % z top série

2. Tlakový cvik horní poloviny těla – 3-4 série x 6-10 opakování

3. Triceps – 3-4 série x 8-12 opakování

4. Horizontální přítah – 3-4 série x 10-15 opakování

5. Vertikální přítah – 2-3 série x 6-12 opakování

6. Zadní delty – 2-3 série x 10-15 opakování

7. Střední delty – 2-3 série x 10-15 opakování

8. Biceps – 2-3 série x 8-15 opakování

9. Farmers Walk – 3-4 série x 10-60 s

*před prvním cvikem lze přidat odhody medicimbalu nebo plyometrické kliky – 3-6 sérií x 5-8 opakování

Středa – Spodní část těla objemově („Repetition Lower Body“)

1. Varianta dřepu – 1 série x 6-10 opakování @ RPE 8-10 + shazované série – 2-5 sérií x 6-10 opakování @ 90-96 % z top série

2. Varianta mrtvého tahu – 1 série x 6-10 opakování @ RPE 8-10 + shazované série – 2-5 sérií x 6-10 opakování @ 90-96 % z top série

3. Cvik jednou nohou 3-4 série x 6-15 opakování

4. Zadní řetězec svalů/gluteály – 3-4 série x 6-12 opakování

5. Hamstringy – 2-3 série x 10-15 opakování

6. Lýtka – 2-3 série x 20-50 opakování

7. Břicho/Střed těla – 3-4 série x opakování dle uvážení

*před prvním cvikem lze přidat skoky do dálky – 3-6 sérií x 2-3 opakování

Pátek – Horní část těla objemově („Repetition Upper Body“)

1. Varianta bench pressu – 1 série x 6-10 opakování @ RPE 8-10 +shazované série –  2-5 sérií x 6-10 opakování @ 90-96 % z top série

2. Tlakový cvik horní poloviny těla – 3-4 série x 6-10 opakování

3. Triceps – 3-4 série x 8-12 opakování

4. Horizontální přítah – 3-4 série x 10-15 opakování

5. Vertikální přítah – 2-3 série x 6-12 opakování

6. Zadní delty – 2-3 série x 10-15 opakování

7. Střední delty – 2-3 série x 10-15 opakování

8. Biceps – 2-3 série x 8-15 opakování

9. Farmers Walk – 3-4 série x 10-60 s

*před prvním cvikem lze přidat odhody medicimbalu nebo plyometrické kliky – 3-6 sérií x 5-8 opakování

Vysvětlivky

První jeden-dva cviky v „Max Effort“ dnech (varianta dřepu, varianta bench pressu a mrtvého tahu) jsou hlavní cviky. Vyberte si jednu variantu každého cviku, u které zůstanete 2-3 týdny, po 2-3 týdnech variantu vyměňte za jinou. Tato změna je proto, aby nedošlo k přepálení nervového systému. Obvykle se v těžkém dni absolvují 1-3 opakování. V tomto programu jsem posunul tuto hranici na 3-5 opakování. Jednak proto, že jelikož není tento program určen primárně pro silové trojbojaře, není důvod absolvovat váhy v rozsahu 1-3 opakování, které mohu být nebezpečné, pokud se jedná o začátečníky a lehce pokročilé, ale také proto, že v rozsahu 3-5 opakování dochází k většímu času pod napětím a tím pádem k většímu rozvoji svalové hmoty. Nebojte se však, že byste nezískali sílu, 3-5 opakování je dostatečná zátěž k tomu, aby došlo také k zisku síly.

Ve stejném duchu se nesou cviky v „Repetition“ dnech. Vyberte si stejnou variantu cviku, jakou jste absolvovali v „Max Effort“ dnech. Vydržte u těchto variant taktéž 2-3 týdny. Varianty změňte společně se změnou variant v „Max Effor“ dnech.

RPE (Rate of Perceived Exertion) ve volném překladu znamená úroveň namáhavosti série od 1 do 10. V podstatě se jedná o subjektivní hodnocení namáhavosti série. 1 je nejlehčí a 10 nejtěžší. V našem případě nám postačí čísla 8-10.

10 – série je maximální, nejsme schopni s danou vahou provést více opakování

9 – série je skoro maximální, s danou vahou jsme schopni absolvovat ještě jedno opakování navíc

8 – série je těžká ale dobře zvladatelná, s danou vahou můžeme provést ještě 2 opakování

První série pro varianty dřepu, bench pressu a mrtvého tahu v ME a RE dnech jsou top série. V těchto sériích se řiďte RPE. Osobně doporučuji rotovat cviky každé tři týdny a absolvovat program následovně. První týden udělejte například 5 opakování @ RPE 8 (100 kg), druhý týden 5 opakování @ RPE 9 (105 kg) a třetí týden 5 opakování @ RPE 10 – nový osobní rekord (110 kg). Potom zvolte další cvik a pokračujte stejně buď se stejným, nebo jiným počtem opakování. Pokud budete rotovat cviky po dvou týdnech, pokuste se o nový rekord druhý týden. První týden ve variantě rotace po 2 týdnech tedy začínejte @ RPE 9 a druhý týden je RPE 10 – nový rekord.

Shazované série slouží k zisku dalšího tréninkového objemu. Jejich počet závisí na vaší trénovanosti, na tom kolik máte času, kolik potřebujete svalového objemu, jak potřebujete zdokonalit techniku atd. Pokud chcete získat více hmoty a zdokonalit techniku, držte se u vyššího počtu shazovaných sérií, pokud nechcete více hmoty a vaše technika je na dobré úrovni, můžete se držet nižší hranice. Postup u těchto sérií je následující. V top sériích jsme zvedli nějakou váhu (100 kg), z této váhy vypočítáme například 90 % (90 kg), toto bude naše pracovní váha pro následující shazované série. Procentuální rozsah bude záležet na vás. Ženy, začátečníci a sportovci s vyšším počtem pomalých svalových vláken se mohou držet u vyššího procenta (94-96 %), pokročilí a sportovci s vyšším počtem rychlých svalových vláken se mohu držet nižších procent (90-94 %).

Unilaterální cviky jsem zvolil jako doplňkové cviky ve spodní části těla proto, že většina lidí trpí svalovými dysbalancemi a cviky jednou nohou jsou dobrým pomocníkem v jejich nápravě. Navíc zaměstnávají koordinaci, stabilitu, zvyšují stabilizaci kolene, posilují kvadricepsy, které jsou důležité pro dřep a zvyšují rychlost běhu.

Skoky, plyometrické kliky a odhody medicimbalu jsou volitelnou součástí programu. Jsou zde pro zisk expolozivity a dynamiky. Jejich zařazení se hodí, pokud chcete, aby byl trénink více atletický nebo pokud jste sportovec a potřebujete získat dynamiku a explozivitu.

Vybavení můžete používat na hlavní cviky a některé doplňkové cviky. Vybavením mám na mysli pásek, návleky na kolena a trhačky. Pásek společně s návleky na kolena lze použít během dřepu. Trhačky a pásek můžete použít během mrtvého tahu. Pokud chcete trénovat úchop nebo jste siloví trojbojař, doporučuji trhačky na mrtvý tah nepoužívat. Pokud jste kondiční sportovec nebo vám jde především o zisk síly zadního řetězce svalů, lze trhačky použít. Trhačky lze také použít na doplňkové cviky na záda. Úchop většinou selže dříve než svalstvo zad. Proto může být absolvování cviků na záda s trhačkami optimálnější, pokud vám jde čistě o rozvoj svalstva zad.

Závěr

To je vše k tomuto programu. Doufám, že vám tento program pomůže posunout se dále ve vašich výkonech. Pokud budete mít jakýkoliv dotaz, neváhejte se na mě obrátit.

Autor: Radomil Vašík

 

 

07.15.19

Max_effort

Aby byl tréninkový program optimální, je třeba se v tréninku držet principu specificity, který obsahuje několik bodů:

1. Typ svalové kontrakce
2. Pohybový vzor
3. Region pohybu
4. Rychlost pohybu
5. Síla svalové kontrakce
6. Zapojení svalových vláken
7. Metabolismus
8. Biochemické adaptace
9. Flexibilita
10. Únava

(Já bych do těchto bodů zahrnul ještě psychické zatížení plynoucí z daného pohybového úkolu)(Supertraining, 235)

Pří pohledu na výše uvedené body a pohybovou aktivitu vyžadovanou pro silový trojboj (1 opakovací maximum – dřep, bench, mrtvola), se jeví jako optimální varianta tréninku zvedání zátěže, která je v blízkém okruhu 1 opakovacího maxima pro daný cvik.

V knize Supertraining (str. 261) se píše, že pokud je ve sportu vyžadováno předvedení maximální síly (silový trojboj), metoda maximálního úsilí je tréninkovou prioritou.
V praxi to znamená zvedání zátěží v rozsahu 1-3 opakování a 85-100 % maxima. Výhodou této metody je, že zvyšuje maximální sílu bez příbytku hmotnosti (pokud je cílem setrvání v určité váhové kategorii, ale zároveň je vyžadováno zvýšení výkonu), zvyšuje schopnost akcelerace těžké zátěže, zvyšuje speciální pracovní kapacitu, což je v případě silového trojboje krátké koncentrované úsilí s maximální produkcí síly (závody a 3 pokusy 90+%). (Supertraining, 261)

Ze současného výzkumu toto tvrzní potvrzuje například studie provedená Schoenfeldem a Contrerasem (Differential Effects of Heavy Versus Moderate Loads on Measure of Strength and Hyperthrophy in Resistance-Trained Men, 2016), v níž trénink se zátěžemi pro 2-4 opakování (základem bylo 3 OM – v podstatě cokoliv od 83 do 93 % v závislosti na daném jedinci) způsobil větší přírůstek síly než trénink se zátěžemi v rozsahu 8-12 opakování (základem bylo 10 OM – zhruba 65-75 % v závislosti na jedinci). Dále ve studii provedené Zourdosem a Dolanem (Efficacy of daily one-repetition maximum training in well-trained powerlifters and weightlifters: a case serie, 2016), bylo dokázáno, že denní trénink do maxima s následnými shazovanými sériemi v rozsahu 2-3 opakování, může zvednout maximum na dřepu od 3,3 % do 10,8 % za 37 dní tréninku.

Z této teorie a studií, vyplývá, že trénink s maximálními nebo skoro maximálními zátěžemi je tou nejoptimálnější metodou tréninku pro silový trojboj…

Nicméně ačkoliv já jsem zastáncem tréninku s maximálním nebo skoro maximálními zátěžemi, je nutné zvážit také ostatní faktory a určit pro a proti pro sestavení optimálního tréninkového programu.
Podle mého názoru, je nezbytné trénovat metodou maximálního úsilí v tréninku silového trojbojaře. Důvody jsou ty, že opakování v intenzitě od 90-100 % 1 OM připraví silového trojbojaře na soutěžní zátěž nejlépe, co se týká psychického zatížení (stres u pokusu o nové opakovací maximum) a fyzického zatížení (koordinace pohybu, pocit z váhy na zádech, zpevnění,…). Zátěže v rozsahu 70-89 % nebudou nikdy stejné jako zátěže 90-95 % a 95-100 %. Dále testování v podobě AMRAP sérií a dalších testů, které jsou ze submaximální vahou, nemohou spolehlivě určit 1 OM. Je to z toho důvodu, že každý máme jiné složení svalových vláken. Osoba, která má více pomalých svalových vláken dokáže udělat mnohem více opakování s 85 % než osoba, která má více rychlých svalových vláken. Může tedy nastat situace (je častá a stala se i mně), že sportovec zvládne 10 opakování s 210 kg, ale jen 1 opakování s 227,5 kg (můj případ), ale také je situace, kdy člověk zvládne 4 opakování se 190 kg a jedno s 240 kg (nevím přesně kdo to byl, ale tuším, že nějaký britský lifter). Kromě toho, s rostoucími tréninkovými zkušenostmi roste také nervová efektivita a schopnost produkce síly na jedno opakování. Proto může zkušený lifter udělat třeba jen 2 opakování s 85 %, ale méně zkušený klidně 10 opakování. Proto je důležité trénovat (případně testovat) se skoro maximálními nebo maximálními zátěžemi v tréninku, aby došlo k optimálnímu tréninku (testu) vlastností nutných pro závody v silovém trojboji…

Jenomže…
Nelze brát trénink v rozsahu maximálních nebo skoro maximálních zátěží, jako jedinou tréninkovou variantu. Metoda maximálního úsilí je sice pravděpodobně nejlepší variantou pro rozvoj síly, nicméně to už nemusí platit pro rozvoj techniky cviku a svalové hmoty, což jsou také velmi důležité faktory v maximalizaci silového potenciálu. Zároveň je zde také psychologický blok, který se většinou dostaví, pokud se opakuje metoda maximálního úsilí neustále na jednom a tom samém cviku.

Proto je nezbytné zařadit do programu také tréninky, kde se pracuje v rozsahu 70-85 % 1 OM. V tomto tréninkové rozsahu lze zlepšit techniku cviků, přibrat svalovou hmotu a také zlepšit rychlost vytvoření síly, což má poté pozitivní transfer na výkon v 1 OM, jak ukázal Olivier ve své studii (v podstatě se jedná o metodu dynamického úsilí s vahou mezi 75-85 % a mezi sériovými přestávkami – Greater gains in strength and power with intraset rest intervals in hyperthropic training, 2013).

Takže, jak spojit vše do praxe?

V praxi lze v případě metody maximálního úsilí využívat různé, velmi blízké, varianty soutěžních cviků nebo přímo samotnou soutěžní variantu. Typ cviku a počet opakování (1-3 – 90-100% 1 OM) bude záviset na období přípravy, cíli, zkušenosti, pohlaví sportovce, věku, atd. Trénink se submaximálními zátěžemi 70-89 % 1 OM lze realizovat jako shazované série po metodě maximálního úsilí nebo jako samostatné tréninkové jednotky. Lze využívat soutěžní cvik nebo jakékoliv jeho blízké varianty, nicméně, stejně jako u metody maximálního úsilí je třeba zvážit tréninkovou frekvenci, slabé stránky, období přípravy, zkušenosti, atd…

Závěr
Jak lze vidět má tréninková filozofie je založena především na metodách maximálního, dynamického a opakovacího úsilí. Tedy v podstatě principy Westside Barbell a konjugované periodizace. Nicméně je důležité pochopit slovo především. Filozofie je založena tak, aby byla schopna přijmout veškeré další principy, které se objevují v jiných stylech periodizací. Proto se v mé filozofii objevuje hodně tréninkové práce v rozsahu 70-85 % 1 OM na soutěžních cvicích (v podstatě to tvoří 60-80 % tréninku), ale zároveň se tam objevují také série maximálního úsilí a střídání cviků. Zařazení jednotlivých proměnných je dáno faktory, které jsou odlišné pro každého jedince (počet tréninků, věk, délka tréninku, vybavení,atd.).

Existuje mnoho efektivních postupů a metod, naším úkolem je pochopit, proč jsou tyto metody napsány a snažit přijít nato, co z daného postupu nebo metody může prospět našemu osobnímu tréninkovému snažení. Nelze proto říci, že jedna metoda je špatně a druhá dobře, ale lze říci, že každá metoda má svůj důvod a každá metoda může být využita ve prospěch zlepšení.

07.15.19

Bench press

Bench press lze považovat za krále cviků horní poloviny těla. Nicméně je dobré zdůraznit, že pro vyvinutí maximální síly na bench pressu je důležité do provedení zapojit celé tělo, což z bench pressu nedělá jen silový cvik pro horní polovinu těla, ale také „funkční“ cvik, který může mít pozitivní efekt na jiné sportovní aktivity. Principy provedení bench pressu jsou totožné s principy provedení dřepu a mrtvého tahu, kdy i u bench pressu jde o řádné zpevnění středu těla a stabilizaci kloubů, aby bylo možné efektivně přenést vygenerovanou sílu na činku. Proto je stejně jako u dřepu a mrtvého tahu nezbytné ovládat principy bráničního dýchání, stability, mobility, flexibility a správné techniky společně se svalovým a silovým rozvojem důležitých svalových partií.

http://thestrengthathlete.com/pl-meet/

Fyzika a biomechanika
Stejně jako u dřepu a mrtvého tahu i u bench pressu působí přímo dolů lineární síla, která je získaná celkovou vahou činky a zrychlením. Společně s touto lineární silou však působí ještě síla točivá, za kterou je zodpovědný moment síly. Moment síly je v podstatě pravoúhlá vzdálenost momentového bodu od osy otáčení. Osa otáčení je jakýkoliv kloub, momentový bod je poté činka, a vzdálenost mezi těmito body je rameno síly. Jednoduše řečeno, čím delší je rameno síly, tím větší jsou nároky na dokončení pohybu. To je také jeden z důvodů, proč mají sportovci s delšími končetinami problémy s bench pressem. Mezi další důvody se mohou zařadit upnutí svalů ke kloubům, špatná technika nebo nedostatečná síla určité svalové partie.

Výsledné síly, které při bench pressu působí, mají poté za následek následující jevy. Za prvé způsobují vnější extenzorový moment v ramenním kloubu, vnější horizontální extenzorový moment v ramenním kloubu a vnější flexorový/extenzorový moment (podle šířky úchopu) v lokti.

07.10.19

Uvolnění zad

V tomto videu jsou předvedeny cviky na důležité klouby a svalové partie těla, které mohou mít pozitivní nebo negativní vliv na bolest zad.

Mezi důležité oblasti patří:

– chodidlo
– kotník
– kyčle
– střed těla
– hrudní část páteře
– bránice (za pomoci dýchání)

Na tyto oblasti jsou ve videu předvedeny vždy  dva cviky, které mohou pomoci zlepšit mobilitu dané oblasti.